Jak hospodařit s dešťovou vodou

27.06.2007, 08:24, Jaroslav Šmejkal

Článek byl otištěn v Lidových novinách v příloze "Bydlení", 19.6.2007

Dešťová voda, voda zcela zdarma, která nás trápí, je-li jí příliš, ale také voda, která nám zoufale chybí, zejména v letním období, kdy je srážek většinou po málu.


V dnešní uspěchané, moderní době, kdy ceny vodného a stočného, i přes klesající skutečnou spotřebu, neustále rostou, je dešťová voda skutečným darem nebes. Nakládání  s dešťovou vodou, mimo jiné, obecně upravuje vodní zákon č. 254/ 2001Sb., §6. Dnes při moderní výstavbě, zejména rodinných domků, upravují dokonce jednotlivé obce, svými vyhláškami, způsob „likvidace“ dešťové vody na pozemku.

Pro dešťovou vodu platí, že jí nelze běžně vypouštět do kanalizační sítě, neboť se tím narušuje technologický cyklus na čistírnách odpadních vod. Při velkém přítoku dešťové          ( relativně čisté ) vody většinou dochází, u biologických čistíren, k vyplavování aktivních bakterií a samotný čistící efekt je pak drasticky snížen, či dokonce na nějakou dobu zcela zastaven. Pro tuto vodu se budují samostatné, gravitační srážkové kanalizace, které odvádějí dešťovou vodu. Ale to funguje jen ve větších městech a obcích. Jak tedy likvidovat přebytečnou dešťovou vodu na pozemku v obci, která nemá srážkovou kanalizaci? A neexistuje ekonomicky výhodné řešení zpětného využití této vody?

Ideálním řešením z pohledu dnešní doby, je zachytávání a zpětné využití této vody na vlastním pozemku, např. zřízením podzemní „zásobárny“. Statisticky doloženou průměrnou spotřebu 150 l vody na osobu  a den, lze skutečně rapidně snížit při využití dešťové vody jako vody užitkové. Tím se  dá celkem snadno ušetřit až padesát procent vody pitné. V kombinaci se studnou, či vrtem, který  doplňuje stav vody v podzemním rezervoáru, se jedná o zařízení jehož návratnost se pohybuje při dnešních cenách okolo tří, až pěti let. Při stavbě nového domu není problém rozdělit  jednotlivé okruhy napájení vodou na pitnou a užitkovou. Dešťová voda je pak využívána zejména pro  zalévání zahrady a splachování toalet, což je z pohledu produkce odpadních vod největší položka. Za určitých podmínek, pak lze využít dešťovou vodu také na praní, což opět není zanedbatelné. Základem takového vodního hospodářství je tedy podzemní jímka. Záleží na každém investorovi, jak velkou zásobu dešťové vody bude schopen zpracovat. Do jímky by měly být zaústěny dešťové svody ze střechy rodinného domku, či jiné nemovitosti. Výhodné jsou typizované plastové jímky řady DJ8 až DJ12, kde číslo určuje kapacitu zařízení v krychlových metrech. Pokud vám nevyhovuje jímka typizovaná, lze nechat jímku vyrobit na zakázku. Výrobců plastových jímek je opravdu hodně. Jímky jsou většinou vyráběny z polypropylenových desek metodou tavného svařování. Jsou opatřeny výztuhami a žebry pro obetonování. Podle konkrétní situace se jímka opatří průchodkou pro elektroinstalaci a průchodkami na straně nátoku i výtlaku. Průchodky slouží k bezproblémovému a hlavně vodotěsnému napojení celé jímky na systém vodního hospodářství. Každá jímka by měla být opatřena v horní části havarijním přepadem, kterým volně odtékají přebytky vody např. v deštivém období, přívalový déšť  nebo v zimě, kdy je odběr vody mnohonásobně menší. Havarijní přepad z jímky je většinou sveden do trativodů  patřičné délky, dle vsakovacích schopností půdy v dané lokalitě. V suchém období je pak jímka doplňována čerpadlem z vrtu, nebo studny,  v závislosti na odběru, zhruba na polovinu celkového objemu. Zbytek slouží jako retenční zádrž pro případ deště. Solidní firmy pak  dodávají s jímkou certifikáty o těsnosti, zdravotní nezávadnosti apod. Pro systém např. s automatickými závlahami pozemku je jímka o minimální kapacitě osm metrů kubických naprostou nutností. V místech, kde nelze vodu v podzemním tanku doplňovat, v suchém období, pomocí studny, či vrtu, je vhodné uvažovat o podzemní nádrži s větší kapacitou, či o

několika menších, vzájemně propojených. Celý komplet je nutno doplnit vhodným čerpadlem. Výběr čerpadla raději svěřte odborníkům. Ve specializovaných firmách, či prodejnách vám rádi pomohou s výběrem vhodného čerpadla, pro váš konkrétní případ. Výborná, dle mé vlastní zkušenosti, jsou pro tyto účely  zejména čerpadla WILO, Calpeda, SIGMA a jistě by se našla řada dalších. Nabídka na našem trhu je opět velmi bohatá a široká. Čerpadlo je, až na výjimky, trvale umístěno v jímce. Jedná se o tzv. ponorné čerpadlo, které je provedením shodné s čerpadly do studní, či vrtů. Vzhledem k trvalému umístění čerpadla v jímce doporučuji vybírat z čerpadel značkových, kde vyšší pořizovací cena, je vyvážena užitnými vlastnostmi a celkovým komfortem obsluhy. Osobně se mi osvědčila pro tento konkrétní případ  čerpadla s tzv. plovoucím sáním, které je umístěno v blízkosti hladiny a kde nedochází k nasávání nečistot ze dna nádrže. Plovoucí sání je opatřeno hrubým filtrem nečistot a slouží zároveň jako mechanická ochrana čerpadla zejména před nasáváním abrazivních částic spláchnutých při dešti ze střechy. Čerpadlo by mělo být jištěno elektricky, samostatně jištěným napájecím kabelem, motorovým spouštěčem a elektrodovým, nebo plovákovým systémem, zabraňujících chodu čerpadla, při vyčerpání zásoby vody, tedy proti chodu na sucho. Celý systém technologie musí být ještě doplněna vyrovnávací tlakovou nádobou, aby nedocházelo k cyklování ( neustálé zapínání a vypínání čerpadla ) při eventuálních drobných netěsnostech, jako jsou například kapající kohoutky. Tato vyrovnávací nádržka může být opravdu velmi malá a lze ji umístit i do speciálního suchého prostoru, vytvořeného pro tento účel, přímo v jímce.  V kombinaci s dopouštěním vody z vrtu, nebo studně, či jiného zdroje, je nutno počítat ještě s hlídáním hladiny, aby nedocházelo ke zbytečnému doplňování jímky v deštivém období. Instalaci čerpadla a všech zabezpečovacích a jistících prvků, s tím spojených, je opět vhodné objednat u specializované odborné firmy, která má zkušenosti  s montáží čerpací techniky. Zařízení lze kombinovat s dalšími doplňky, zejména pak s určitými typy filtrovacích zařízení, kdy přefiltrovaná voda je nejen průzračně čistá, bez zápachu , ale i hygienicky naprosto nezávadná. Tím se rozšiřuje možnost dalšího využití dešťové vody  a následně nemalých úspor v rodinném rozpočtu.

Z toho vyplývá, že pokud dešťová voda jen tak neodtéká, ale je zadržována a následně využita na pozemku, kdy je třeba, šetří se tím nejen zásoba podzemních vod, ale nemalé úspory jsou i na straně elektrické energie. Každý si jistě dovede spočítat kolik energie by bylo třeba k načerpání stejného množství vody z vrtu, či studny.Využívání dešťové vody tedy přispívá nemalou měrou k menšímu zatížení životního prostředí. 

 
« Zpět


Diskuse: "Jak hospodařit s dešťovou vodou"
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře